Laser | 1. 6. 2020

DATRON: 25 let v Česku a na Slovensku

Jiří Malůš, ředitel DATRON-TECHNOLOGY

 „S ženou Mirkou máme čtyři děti, ale vždycky jí říkám, že mé první dítě byl slovenský DATRON,“ směje se Jiří Malůš, ředitel společnosti DATRON-TECHNOLOGY. Od doby, kdy zakládal firmu na Slovensku, uplynulo pětadvacet let. Původně si tuto událost chtěl připomenout spolu se svými zaměstnanci i zákazníky na dubnovém Technologickém semináři. Ten byl však kvůli koronaviru přesunut do lepších časů a Jiří Malůš zůstal s rodinou „uvězněn“ na Slovensku. Přesto virus nezabránil tomu zavzpomínat na firemní podnikatelské začátky společnosti, která prodává a servisuje špičkové CNC obráběcí stroje.

 

Víte, co jste dělal před pětadvaceti lety?

To vím dost přesně. 21. dubna 1995, na Leninovy narozeniny, jsem obdržel zprávu, že  DATRON je zapsán do obchodního rejstříku u Okresního soudu v Banské Bystrici.

 

Toužil jste mít vždycky vlastní firmu? Jak jste se dostal k podnikání?

Úplnou náhodou! V roce 1993 jsem jako vysokoškolák trávil léto v Německu. Žila tam moje starší sestra Martina, která mi dala k dispozici byt, protože sama tou dobou odjela do Kanady na Univerziádu. Všechno začalo tím, že za mojí sestrou přišel šedovlasý a sympatický muž, ze kterého se po pár větách vyklubal pan Woditschka z firmy DATRON. Potřeboval přeložit do češtiny a němčiny nějaké texty. Překládal jsem nakonec pro DATRON celé léto a když jsem se po prázdninách vracel do školy, dostal jsem nabídku, abych firmu zastupoval v Čechách a na Slovensku.

 

Jak byste charakterizoval tuto dobu devadesátých let?

Jako dobu „nadšeného odhodlání“. Tehdy jsem během studia na žilinské univerzitě začal prodávat měřicí techniku a optická čidla pro testování vozidel – a byla to pro mne spíš zábava. Pracoval jsem z bytu svých rodičů, nejdřív úplně sám a potom s partou tří kluků, kdy jsme pro německý DATRON začali vyvíjet software. Postupně času jsem si uvědomil, že mým snem je vybudovat takovou firmu, která nebude jen prodávat, ale také vyvíjet a vyrábět.

Stroje DATRON jsou určeny pro přesné mikroobrábění a průmyslové frézování hliníku, plastů, nerezové oceli, grafitu, keramiky a prakticky jakéhokoliv neželezného materiálu.

Za jak dlouho se vám podařilo tuto ideu naplnit?

V  roce 2004, kdy jsme dokázali vymyslet a dotáhnout do konce vlastní koncepci na měřicí zařízení.

V Německu mezitím přišel DATRON s obráběcím strojem M8 a my jsme v roce 2005 prodali první kus na Slovensku. A řekli jsme si, že o rok později prodáme dva, a to se nám podařilo. A tak jsme si dali za úkol prodat čtyři stroje v roce 2007. To se také povedlo, v roce 2008 jsme měli cíl prodat jich už 8, měli jsme dobře našlápnuto, prodali jsme 7 strojů a pak se všechno zlomilo s příchodem krize. V roce 2009 jsme prodali zase jen 1 stroj a řešili jsme spoustu jiných věcí.

 

Dnes máte firmu na Slovensku i v Česku, v Brně jste našli zázemí v Technologickém parku…

Jak šel čas, začali jsme rozšiřovat svoje aktivity na Moravu a do Čech. Narůstaly počty zákazníků, za kterými bylo potřeba jezdit do Liberce nebo do Domažlic, a vznikla potřeba mít zázemí, odkud budeme zákazníky v Česku obhospodařovat. Uvažoval jsem o Praze nebo Jihlavě, ale nakonec vyhrálo Brno. Zde jsem nakonec v roce 2014 založil českou firmu DATRON TECHNOLOGY CZ. Začínali jsme v menších prostorách, ale rozrostli jsme se a dnes je nás v Brně už osm. Proto jsme si našli kancelář v Technologickém parku, kde můžeme našim zákazníkům ukázat a kde si mohou vyzkoušet, co naše stroje umí. Rozhodli jsme se pro místo, které je nedaleko Vysokého učení technického v Brně, což má i tu výhodu, že spolupracujeme se studenty. Mimo jiné podporujeme projekt Formule Student, kdy si u nás studenti vyrábějí součástky pro jejich závodní vozy. A máme radost z toho, že se jim to daří, protože v mezinárodní soutěži si vedou velmi dobře.


Formule Student vzniká na VUT i ve spolupráci s firmou DATRON

V loňském roce vás převzala pod svá křídla německá společnost DATRON. V čem spočívá výhoda tohoto spojení?

Stali jsme se nedílnou součástí DATRONu, a to vidím jako jeden z významných milníků. Tato spolupráce nám mimo jiné pomáhá naplnit můj původní sen – být firmou, která prodává, vyvíjí a vyrábí – a tomu jsem velmi rád, protože vstupujeme do nového čtvrtstoletí na špičkové technologické úrovni a mám k ruce erudovaný, spolehlivý a mladý tým.

 

Vím o vás, že se považujete za Čechoslováka, což jste potvrdil i při nedávném stém výročí naší republiky, kdy jste nechal vyrobit a vyvěsit před českým i slovenským sídlem prapory s portréty Masaryka a Štefánika.

Máte pravdu. Velice těžce jsem nesl rozdělení Československa v roce 1993. Narodil jsem se v Československu, na Slovensku jsem vyrůstal, moji rodiče byli Češi, táta je pořád hrdý Zlíňák, maminka je z Oder, vystudoval jsem v Žilině, kde jsem měl spoustu českých učitelů… Ale chtěl jsem odejít pracovat do Čech. Jenže jak to v životě chodí, a jak napsala moje nejstarší dcera Kristýnka ve slohové práci: „Ocino stretol maminu a to bol škrt cez rozpočet.“ A tak stále cestuji mezi Brnem a Detvou a duší zůstávám Čechoslovák. V Česku a na Slovensku máme desítky zákazníků, kterým pomáháme vyrábět a být úspěšní na trhu. Za pětadvacet let jsme ušli velký kus cesty, stejně tak jako německý DATRON za padesát let své existence. Firma se snaží být tvůrcem nových věcí, daří se jí to a jsem rád, že neseme tuto inovativní štafetu v českém a slovenském podnikatelském prostředí.

Technologický seminář DATRON je příležitostí představit nové technologie.